Šamánkovy Poděbrady

Rozhovor s panem profesorem MUDr. Milanem Šamánkem, DrSc. Předním českým a světovým dětským kardiologem, vůdčí osobnosti více než třiceti ročníků proslulých Šamánkových Poděbrad, autorem řady odborných publikací, u veřejnosti známý zejména svou knihou Když víno léčí, čestným občanem Poděbrad spolu s T.G. Masarykem, Václavem Havlem, Milošem Formanem a Aloisem Jiráskem.



1. Pane profesore ve své knize a vystoupeních o prospěšnosti vína v malém množství píšete o kladných účincích vína v malém množství, hovoříte o kladných účincích 0,4 litru vína denně u mužů a zhruba o poloviční dávce u žen. Jde o prevenci u zdravých lidí, nebo lze hovořit o prospěšnosti i u lehčích a počínajících forem kardioonemocnění ?



Čtyři deci vína zejména bílého a dvě deci u žen jsou prospěšné u zdravých lidí. Začínalo se s většími dávkami. Fakticky až šest deci vína je zdraví prospěšné. Křivka rizika kardiovaskulárních onemocnění klesá až do šesti deci vína, teprve pak stoupá na výchozí normální hodnotu, vyrovnává se a ve větší dávce následně škodí. U nemocných musí individuálně rozhodovat ošetřující lékař. Pokud jsou u pacienta poruchy neslučující se s pitím, pak je nelze nikdy doporučit.



2. Při začínající léčbě lze vybrat léky kde nedochází k žádné nebo výraznější interakci s tímto množstvím vína?

Rozhodnutí je na ošetřujícím lékaři, ale uvedené malé množství téměř nikdy nepůsobí negativně na zdraví nemocného a účinky léků



3. Setkal jste se s obdobným přístupem u vašich kolegů s jinou, například plicní specializací ať už ke zdravým lidem nebo například pacientům s astmatem? Alkohol by měl dle literatury působit též jako bronchodilatans a tak zlepšovat dýchání.



To, o čem hovořím se jedná zdravých lidí.



4. Jedna z vašich knih Víno na zdraví získala v celosvětové soutěži pořádané International Organisation of Vine and Wine cenu za nejlepší publikaci o víně a zdraví. Působí mezinárodní nevládní organizace Vine and Wine - OIV /sídlo Paříž/ i v České republice a rozvíjíte s ní další spolupráci?



Je to celosvětová organizace, která zastřešuje všechny výrobce vín. Je to velmi mocná organizace a její ceny si velmi vážím. U nás funguje tato organizace přes Ministerstvo zemědělství, kde pracují i její členové.



5. Byly provedeny výzkumy ohledně četnosti kardiovaskulárních chorob v severských státech - Švédku, Norsku, Finsku, Islandu kde platí jistá forma prohibice, kterou si obyvatelé vynahrazují v době volna nárazově na trajektech v mezinárodních vodách? A na druhé straně v Dánsku?



Na četnost výskytu kardiovaskulárních chorob nemá pití i většího množství vína přímý vliv. Ale pití malého množství, o kterém hovoříme, je obecně prospěšné, neboť je prokázáno, že snižuje počet infarktů a případů mozkové mrtvice, cukrovky a hypertenze vzniklé po mozkové nebo srdeční příhodě.
Ale nebezpečí je, když někdo začíná zvedat tyto malé prospěšné dávky. Lidi musí pít často ale pouze toto malé množství. Nejlépe je častá střídmá konzumace tak pětkrát až šestkrát za týden a nenechávat to na víkend - pak je toto pití velmi nebezpečné. Návyk na pití alkoholu se dá získat bez ohledu na sílu vůle a jsem přesvědčený, že za získáním návyku stojí nějaký gen. Velmi nebezpečná je rodinná predispozice, jakou jsou rodiče alkoholici.



6. Je resveratol již uzavřená záležitost, nebo pokračuje výzkum?
Resveratrol je pro mne již dávno uzavřená kapitola. Resveratrol by účinkoval jen pokud by jste teoreticky vypil šest set až tisíc litrů vína za den. Případný koncentrát v prášku se ukázal zdraví škodlivý.



7. Pití malého množství je u mladistvých, nezávisle na dané právní úpravě v jednotlivých zemích je, vhodné od 15, 18 nebo 21 let věku?



Daná právní úprava v té které zemi je zavazující, lze říci že čím později začne mladý člověk pít, tím více se snižuje riziko závislosti. Lepší je pak hranice jednadvaceti let jako ve Spojených státech. Zde ale mají zase výrazné problémy s opiáty.
Ne u všech národností na světě dochází ke stejnému odbourávání alkoholu v těle. Toho si jíž v minulosti všiml Mohamed a zakázal proto muslimům pití alkoholu. Obdobné problémy s výrazně pomalejším odbouráváním alkoholu v těle mají například eskymáci a indiáni.



8. Jak hodnotíte jednotlivá pracoviště kardiologií u nás?
Dětské kardiocentrum v Motole oslavilo čtyřicáté výročí a patří k světově nejúspěšnějším.
Úspěšnost byla mimo jiné dána v zařazení dalších specialistů přímo na pracovišti, například chirurgů a dnes zejména nejmodernější diagnostika u stávajících rodiček. Kardiologická pracoviště pro dospělé mají ve světě velmi zvučné jméno, ale nejsem oprávněný je hodnotit. 

31. Šamánkovi Poděbrady

proběhly ve dnech 11. - 13. ledna 2018 na Lázeňské kolonádě Poděbrady. Po zahájení semináře, kterého se zúčastnil i starosta města Poděbrad PhDr.Ladislav Langr, proběhly novinky z kongresů - zejména z Barcelony 2017 - využití moderních počítačových technologií ke zpracování stále většího kvanta dat pro další, rychlejší využití lékařem, genetika při vyhodnocování v moderní kardiomedicíně, systémy vzdálené inteligentní monitorace od Microsoftu v USA.

Na to navazoval blok kam kráčí současná kardiologie, vývoj zobrazovacích metod - 3D zobrazení a její výpočetní možnosti, pohledy, kvantifikace dat vyšetření - přechod od virtuálního zobrazení k realitě, nové využití stávající nukleární medicín i pro kardiologii.

A z mého pohledu nejzajímavější večerní téma - jaké chyby dělá tento národ (v oblasti zdravotní péče). V dnešní době kardiovaskulární choroby, tumory, úrazy, detoxikace a plicní onemocnění neustále přibývají - co mužem všichni udělat aby tomu tak nebylo?

Největší podíl těchto onemocnění přináší životní styl. Při zvyšování délky života vidíme především léta kvalitního života ve zdraví ale jak zaznělo dříve (WHO ČR) - život prodlužujme u nás především o léta strávená v nemoci. Nejhůře jsou dle statistik na tom Litevci, my se pohybujeme někde ve středu a nejlépe jsou na tom Malťané a Švédi. Při porovnání Malty a Česka zjistíme nižší podíl hypertenze, v konzumaci soli která s vysokým tlakem souvisí nás naopak předbíhají, maltští muži kouří stejně jako čeští ale maltské ženy si zapálí podstatně méně často, fyzická inaktivita - jsme na tom stejně jako marťani, teda Malťani, nadváha a obezita - nebýt Andory jsme první na světě, Malťané mají vyšší cholesterol než u nás. A tak jako hlavní faktor vychází psychické aspekty, zejména stres a nespokojenost se životem, který je u nás mnohonásobně vyšší než u Malťanů potažmo u národů v Mediteránu.

Obdobná studie se zajímavými výsledky byla provedena na Harvardské universitě - každý rok studia prodlužuje délku života o jeden rok. Zkoumal se zde i vliv života v osamění na jeho délku. Vliv má i stabilní život v rodině. Po genetické stránce se již dnes nepochybuje o tom, že existují geny dlouholetosti a odolnosti.

Na Maltě si to dobře uvědomují a jsou zde pak podstatně vyšší investice do vzdělání a zdravotnictví.

Následující den byl zajímavý i v nelékařské sekci zdravotních sester, zejména přednáška o krizové intervenci v rámci zdravotní záchranné služby. Zásadní je nově netlumit psychicky otřesené lidi po tragickém zážitku uklidňujícími léky ale pohovor se speciálně školenými pracovníky ať už ze ZZS, hasičů a dalších složek záchranného systému. Pohovor a uvedení otřeseného člověka do reality může trvat i několik hodin. Důležité je, aby tito speciálně školení pracovníci neměli jiné povinnost v rámci záchranných týmů ale jejich výjezd byl samostatný za účelem této krizové intervence a mohli se jí plně věnovat.

Dále mimo jiné zaujala spánková apnoe v kardiologii - CPAS léčba přetlakem.

Regulace tělesné hmotnosti spánkem, blíží se 21. březen mezinárodní den zdravého spánku - nemusíme ale čekat až na uvedené datum.

V následné lékařské sekci proběhla přednáška o budoucím použití chemických mikrorobotů pro cílené doručování léčiv - revoluce která by vymazala antibiotika ze životního prostředí. Nestabilní léčebné látky by se po řízeném procesu v těle pacienta rozpadly na jednotlivé, zcela neškodné částice.

Dále zazněla široce diskutovaná problematika Chosing wisely - méně je více u vyšetření i léčby, která byla již v předcházejících letech u nás otevřena zejména na Mezinárodním kongresu medicíny pro praxi - IFDA AMT v jeho 14. ročníku.

Dobrodružnou a praktickou část o základech přežití a nouzové chirurgie v extrémních podmínkách přednesl polárník Jaroslav Pavlíček.

K závěru nalil do účastníků i trochu zdravého skepticismu publicista a zakladatel Medical tribune CZ Jaroslav Hořejší svým projevem - Svět se zbláznil a my s ním.

Na závěr druhého dne hovořil ředitel společnosti Znovín Znojmo Pavel Vajčner o zdravotních vlivech vín ročníku 2017.

Celá konference proběhla v duchu kenedyovské idey - budoucnost není to co bývala, důležitý je pohled na dnešní vývoj světa.

Petr Pešek

fotografie pesek.petr 
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky